• Momentálně BERU 6 NOVÝCH SR!!! Pokud máte zájem, pište prosím k nejnovějšímu článku, nebo na js.smaragd@seznam.cz. Napište svou přezdívku a název ranče.
  • Pravidla pro SR - nemusíte číst, ale budu u všech předpokládat že to přečetli!!!
  • Jestli chcete na můj blog napsat JAKOUKOLI reklamu (to znamená týkající i netýkající se koní), máte prostor TADY

Koňské srdce 4. díl

3. února 2010 v 18:41 | Kikis |  Příběh - Koňské srdce
Stála jsem s otevřenou pusou a zírala na nádherného hřebce, neschopná se pohnout. Byla jsem v šoku. Co je to za koně? Jak se sem dostal??? Šla jsem opatrně k němu a zjistila jsem něco nečekaného. Nebyl to hřebec, ale velká mohutná klisna. Byla březí, ale z dálky to nebylo poznat. "Ahoj, co ty tu?" pozdravila jsem ji přátelsky. Skoro stoprocentně bych řekla, že to byla fríská klisna. Nebýt té téměř neznatelné bílé lysinky. Klisna ucukla, když jsem ji chtěla pohladit, a já objevila velkou jizvu na pleci a další o něco menší na krku. Ať už utekla odkudkoliv, rozhodně jsem ji chápala. Po asi deseti kostkách cukru jsem ji odvedla na jedné z mnoha nových ohlávek (tahle byla svítivě modrá), které jsme měli v autě. Namazala jsem jí rány indulonou a jemně jsem jí vyčistila srst. Peníze máme, místo na nového koně taky, tak co? V tom mi zapípal mobil. SMS od táty. "Ahoj Lenko, musím tu s maminkou tak do zítřka zůstat, nic si nepamatuje a doktoři mě o to požádali. Zajedu si pro Lucinku. Nezlob se. Pa, táta." Zajásala jsem. Dva dny jen já a koně! Bezva! Přinesla jsem frísce - pojmenovala jsem ji Kráska, protože opravdu nádherná byla - kyblík s nejvýživnějšími koňskými granulemi, jaké jsem našla. A tu porci Kráska spořádala během pěti minut. Byla opravdu vyhládlá! Vypotřebovala jsem na ni ještě tři kyblíky, než byla sytá. Pak jsem jí navezla slámu do dosud prázdného boxu a donesla jsem vodu. Žíznivě pila a potom zavřela oči. Usnula. "Leni, já zase jedu. Pa," ozvalo se od vrat. "Ahój," zavolala jsem. V tom jsem si s hrůzou uvědomila, že Bibi je pořád na jízdárně. Utíkala jsem pro ni a hluboce jsem si oddychla, když jsem zjistila, že se jí nic nestalo. Zavedla jsem ji do stáje a odstrojila ji. Pak jsem šla zavolat mámě. "Ahoj, mami," řekla jsem tiše. "Kdo je to?" zeptala se máma divným, zamyšleným hlasem. "To jsem já, mami, Lenka," řekla jsem. "Lenka? Neznám žádnou Lenku. I když... něco mi to říká..." řekla maminka. "Já jsem tvá dcera," řekla jsem smutně. Hloupá Bibi! Maminka zavěsila a já se rozbrečela. Nikdy už nebude taková, jaká bývala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hříbě hříbě | Web | 4. února 2010 v 8:14 | Reagovat

jr to krasnyyyyyyyyyyyyyyyyyyy

2 Arabka Arabka | 6. února 2010 v 14:02 | Reagovat

užasné!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama