• Momentálně BERU 6 NOVÝCH SR!!! Pokud máte zájem, pište prosím k nejnovějšímu článku, nebo na js.smaragd@seznam.cz. Napište svou přezdívku a název ranče.
  • Pravidla pro SR - nemusíte číst, ale budu u všech předpokládat že to přečetli!!!
  • Jestli chcete na můj blog napsat JAKOUKOLI reklamu (to znamená týkající i netýkající se koní), máte prostor TADY

Květen 2010

Novinky od... Tanganiky!

26. května 2010 v 19:03 | Tanganika
Ahoj všichni! Kikis neví co napsat, tak mě sem pustila. Novinky jsou prý od toho abych řekla co se děje na ranči. Vomlouvám se za chyby, protože jsem z New Yorku a teprv se učim česky. Ta já teda píšu. Zatím se pořád rozhlížím po ranči. Všude koníci. A hříbě a štěně. S těma si hraju, moc mě baví malé děti. No. Zkamarádila sem se z Blackie, Sweet, Fairy Tale a... jo. To je all. Tyhle tři mě provedly po ranči, dneska. A taky jsem jezdila on the lonž. Lonžovala mě Lily. Ta je na mě hodná. Jessica je horší. Ta moc nechválí a má ostruhy. Nejhorší je Emily. Ta mi píchala když jsem přijela injekce. Fuj injekce! A pa taky hřebci. O těch mám prej taky něco napsat. Amadeus zlobil. A taky Diamond se Sunshinem. Pořád se řehtaly nějakým vtipům, který jsem vůbec nepochopila. Asi nemám hřebcovský mozek. No nic. Tak já už jdu, přichází Kikis a ta už to tu dopíše... Jo, už jdu, Fairy! Počkej. Tak čau.
No, koukám, že vám tady Tanganika udělala pěkný maglajs . Ale na Američanku dost dobré, co říkáte? Tanganika vám ale nenapsala o mě, taže jenom v bodech
- škola strašná (jako vždycky)
- KONEČNĚ už mám vymalovaný pokoj a mám v něm koberec, zbývá jen nastěhovat nábytek (a samozřejmě ranč )
- v nejbližší době budou fotky koníků v novém pokojíku

To je asi všechno, napíšu ještě další díl Dcery lesa. A oběhla jsem (vyjímečně )!
A možná udělám nový dess, už mám zase lepší nápad .

Photos of horses

21. května 2010 v 13:03 | Kikis |  SR
Další SR - teda spíš SB. Je to blog mojí kamarádky ze školy Terky Edlové.

Název blogu: Photos of horses (nebo Fotky nejen koní)
Jméno majitelky: Tereza Edlová (jak originální :-))

K zamyšlení

18. května 2010 v 20:22 | Kikis |  Novinky
Ahoj, chtěla bych vám tu napsat něco k zamyšlení. Není povinný komentář, jen mě to napadlo a myslím, že bych vám to tu měla napsat.
Bydlím blízko dětského domova a skoro každý den kolem něj chodím s naší fenkou na procházku, protože je to jediná cesta, jak se dostat do přírody. Včera jsem kolem něj zase šla a chvíli jsem pozorovala ty děti, jak si venku hrají. Bylo jim tak mezi deseti a patnácti lety. Všechny si prostě hrály, smály se u toho, byly promíchané holky s klukama, starší s mladšíma a nikomu z nich to nevadilo. Všechno to byly děti, které nejspíš nikdy nepoznaly rodiče, nebo je viděly jen krátce, a přesto se dokázaly radovat úplně prostě... Měly radost už jen z toho, že jsou spolu. Většina z nás, teda aspoň většina lidí, co znám, včetně mě, se někdy nedokáže tak radovat z té samé věci - z pocitu, že mají jeden druhého a že jsou prostě spolu, mají se rádi... Už končím, nebojte. Jen jsem prostě chtělaříct, že bychom si měli vážit i drobností. Vím, že zrovna tohle, že vás má někdo rád, není úplná drobnost, ale zamysleli jste se někdy nad tím, jak žijeme my? Žijeme prostě na blogu, na facebooku, staráme se o své ranche. Ale to není ten pravý život. Děti v dětském domově nemají ani internet (možná jo, ale určitě tam nemá každý svůj počítač), ani facebook a už vůbec ne ranch. Neříkám, že je to špatné, starat se o ranč a být sběratelem Schleichů nebo Breyerů, ale v životě jsou i jiné věci než blog.cz... Tak teď už fakt končím. Možná mi tahle chvilka, tohle krátké zastavení před zahradou dětského domova změní život. Možná bychom se nad tím měli všichni zamyslet, ale nikomu to nevnucuju...
Tak. Možná jsem vás unudila k smrti a už zívete nad obrazovkou počítače, takže teď už definitivně končím. Snad ještě dneska stihnu oběhnout, ale možná ne, tak prosím za prominutí...

Dcera lesa 2. díl

13. května 2010 v 18:32 | Kikis |  Příběh - Dcera lesa
Ann horečně hledala rostlinu. "Nízká, roste v hloučcích, fialové květy, kulaté listy... á, tady je!" vykřikla, utrhla jednu drobnou, hezkou kytičku a utíkala s ní do jeskyně. Kluk už se svíjel v bolestech. "No konečně," procedil mezi zaťatými zuby. Ann mu vrazila takovou facku, že se praštil hlavou o stěnu jeskyně a upadl do bezvědomí. Měla ho tak akorát dost, ale řekla si, že když už tu kytku našla, je jí líto ji zahodit. Věděla, že teď je to už boj - buď smrt, nebo život. Musí pracovat rychle. Vysála klukovi jed z nohy, vyplivla ho a na stopy po hadím kousnutí přiložila listy z květiny. To celé přikryla velkým listem, pro který vyběhla před jeskyni, a zavázala liánou. Mezi tím se kluk probral. "Jau... moje noha..." zachroptěl. "Lež tady. Přinesu ti nějaké jídlo a vodu," řekla Ann ostře, probodla ho pohrdavým pohledem a odešla. "Doufám," mumlala si, "že jak se uzdraví, tak odejde." Nechtěla ho už trpět moc dlouho. Nasbírala do kamenné misky kterou našla jahody a do druhé, vyšší a tenčí nabrala vodu. Sama si ještě vzala pár jahod, sebrala několik hub, a šla zpátky. Kluk spal. Ann před ním třískla miskou a džbáněm. Tím ho probrala. Zavrtěl se a otevřel oči. "Jez," poručila Ann. Kluk si poslušně vzal, co mu Ann dala, a vypil vodu. "Teď si jdi lehnout tam na tu hromadu listů. Zítra uvidíme, jak na tom budeš. A řeknu ti to otevřeně - doufám, že dobře, abyses mohl vrátit domů," řekla bez okolků Ann. Kluk zahuhlal něco jako "taky doufám" a šel na Anninu postel. "A co ty? Kde budeš spát ty?" zeptal se najednou. "Na zemi. Už jdi, já ještě jdu nasbírat snídani," řekla Ann. Kluk poslušně přikývl a odebral se na měkkou, voňavou postel. Když se Ann vrátila, už dávno spal. Ann měla bohatý úlovek - našla doslova houbocé pole. Hub tam bylo pár stovek. Ann je nakrájela, dala je sušit a šla spát.

Novinky 13. 5.

13. května 2010 v 18:11 | Kikis |  Novinky
Já - celkem to jde. Ve škole se mi celkem dařilo, jenže zítřek = MOJE SMRT!!! V těláku běžíme kilák a musíme ho uběhnout pod 5 minut... Jinak nic moc zvláštního .
Ranč - Emily s Harrym odjeli na svatební cestu na tři týdny, takže mají na starosti jen Lily a Jess. To dopadne . Tak dneska ráno přišly obě asi v 9:30 a že půjdou jezdit. Byla jsem ve škole, takže jsem jen bezmocně naslouchala, co se tu dělo, z Jessičiných úst. "Ráno jsme přišly, no, tak kolem půl desátý. Vykydaly jsme a jely jsme trénovat. Já s Diamondem, Lily s Fairy Tale. Pak jsme je vyčistily a šly jsme na oběd, to bylo tuším tak v půl dvanáctý. Pak jsme daly koním jídlo a šly jsme koukat na Avatara. No a po Avatarovi jsme šly zase jezdit. Vzaly jsme všechny koníky, co dneska ještě nebyli venku - Sweet, Blackie, Amadeus, Sunshine, Tanganika (ta nová arabská klisna :D). Já jsem si nasedlala Amadea, Lily Sweet. A ostatní šli za náma. Šli jsme na vyjdu. Noa a pak zase čištění a krmení," řekla mi jedním dechem a s lehkým úsměvem Jess. No paráda... Uvidíme, co zase tyhle dvě rošťandy provedou zítra .

Oznámení!

9. května 2010 v 12:45 | Kikis |  Novinky
A je to tady!!!!!!! Schleichové se našli v jedné z dosud nevybalených krabic!!!!!!!!! Takže lidi i koně se seznámili s arabskou klisnou (stále ještě nevím jméno :-)), malým lipicánkem (taky nevím jméno xD) a štěňátkem.
A další oznámení: Emily s Harrym se vzali! Zásnuby byly prý před týdnem a včera byla svatba :-) no a Harry dal Em jako svatební dar to štěňátko německého ovčáka! Emily z něj má strašnou radost, a vůbec se nevěnuje ničemu a nikomu jinému než tomu štěňátku. Dokonce i na Harryho zapomněla :D. Dneska ještě dám popis Arabky, lipicánka a štěněte (proto ta rubrika Naši pejsci). Jo a kdyby mělo některé SR čas a chtělo mi pomoct, mohli byste mi na mail js.smaragd@seznam.cz napsat návod jak mám udělat menu s popiskama (snad víte co myslím - no prostě aby to menu nebylo jednolitý sloupeček, ale aby to byla jednotlivá oddělení - např. SR, obyvatelé jss a tak ).
Nezlobte se za krátký článek, ale z toho všeho mám tak strašnou radost, že vám to sem prostě musím napsat!!!
P.S.: kdybyste věděli návod na to menu s popiskama tak pls pošlete, fakt nevím jak na to :-(

Nový dess

7. května 2010 v 16:39 | Kikis |  Novinky
Ahoj všichni, napadl mě nový dess, myslím že by se vm mohl líbit. Za chvilku je tady! :-)

Dcera lesa 1. díl

6. května 2010 v 20:51 | Kikis |  Příběh - Dcera lesa
"Rose! Pojď sem!" zavolala Ann a nádherná kobylka mustanga se oddělila od stáda a přiklusala k ní. "Ahoj, Rose," usmála se Ann a pohladila Rosamund po nose. Pak trochu poodstoupila, rozběhla se, potom se vší silou zapřela o Rosin hřbet a vyhoupla se na ni. "Jedem!" vykřikla a pobídla klisnu, která se rozběhla. Tenhle výlet ale nebyl jen proto, že by Ann neměla co dělat. I když to tak nevypadalo, byl to opravdu boj o přežití. Vody bylo sice dost, ale Ann musela najít každý den dost jídla pro sebe i pro svou veverku Hnutu. To jen občas, a na podzim, když došly Hnutě zásoby. Dnes ale byl červen, všechno kvetlo... A Ann už druhý den nic nejedla. "Srnka!" vykřikla a dala Rose pokyn k zastavení. Vzala luk, dala do něj šíp, napnula ho... a vystřelila. Srnka spadla k zemi a Ann k ní přiběhla, aby ji zabila dýkou, kdyby nebyla mrtvá. Ale Ann ji trefila přímo do srdce. Normální holka na jejím místě by plakala, ale Ann už devět let žila takovým životem, a brala to tak, že zvířat si musíme vážit a zabíjet jen když je to nezbytné, ale musí to prostě tak být. Jen na chvilku ji pohladila a i když se uměla ovládat, v jejím obličeji se objevil smutek. Ale jen na zlomek vteřiny. Pak prudce vytrhla šíp, zlomila a zarabala do země. Pak si hodila srnku na záda a šla. Když zvedla Rose hlavu, Ann ji jen pohladila. "Jen se napas, Rose. A běž ke stádu," řekla Ann a šla. Bydlela v jeskyni, a nebylo to daleko. Během pěti minut tam byla. Spokojeně se rozhlédla po rozlehlé jeskyni. Bylo tam vyhaslé ohniště, ale bylo tam ještě pár žhavých uhlíků, jak si Ann zapálila v noci oheň, protože jí byla zima. Vedle něj ležela její vlčice Maya, a na několika listech spokojeně seděla její veverka Hnuta a jedla ovoce, které jí Ann dala ke snídani. Vedle ní byla tlustá vrstva trávy, listů a všech možných květin, aby měla Ann na čem spát. "Mayo, ty... nelovíš? Co je s tebou?" zeptala se znepokojeně Ann vlčice. Pak si všimla jejího zvětšeného břicha. "Buď jsi něco špatného snědla a jsi nafouklá, nebo jsi... březí," usoudila Ann a sáhla jí na břicho. Něco se tam trochu hýbalo. "Ty jsi březí!" vykřikla překvapeně, potěšeně Ann. "Jen doufám, že to není nějaký pobuda," řekla pobaveně a Maya, jako by rozuměla, odvrátila opovržlivě hlavu. Jako by chtěla říct - co si to o mně vůbec myslíš? Je to spořádaný a hodný vlčí gentleman! Ann se usmála, pohladila ji a začala si opékat srnku. Najednou něco zašustilo a Ann slyšela chlapecký hlas, jak si něco mrmlá. Instinktivně udusila oheň, přitilskla se ke stěně jeskyně a poslouchala. "Doprdele, kam jsem to vlez? Neměl jsem... á!" vyvřískl najednou a ozvala se tupá rána. Spadl. Ann vyšla z jeskyně a zjistila, co se stalo. Ten kluk - mohlo mu být tak šestnáct nebo sedmnáct - zakopl o zmiji a ta ho uštkla. "Ty pitomče, co jsi dělal?" zeptala se Ann. "A ty jsi kdo?" zeptal se se zaťatými zuby kluk. "Na představování se bude dost času po tom, co přežiješ, nemyslíš?" zeptala se Ann, zatímco ho táhla do jeskyně. "Ty jsi domorodec?" zeptal se kluk, ale Ann se nenamáhala s odpovědí. "Počkej tu, ani se nehni," poručila mu přísně Ann. Než stačil otevřít pusu k drzé odpovědi, byla Ann pryč, hledat rostlinu, která kluka achrání před bolestivou a pomalou smrtí.

Pokračování příště :-)

Dcera lesa - popis postav

2. května 2010 v 18:45 | Kikis |  Příběh - Dcera lesa
Tak jsem se rozhodla, že nebudu čekat na vaše vyjádření v anketě o dalším příběhu a napíšu ho rovnou (většině z vás se, doufám, Koňské srdce líbilo )
Tenhle příběh bude složitější, takže popíšu víc postav.
Ann - holka, které zemřeli rodiče a od čtyř let žije sama v přírodě. Je jí patnáct, je to blondýnka, má modrozelené oči, je vysoká 170 cm, a žije na islandu (pro zjednodušení bude v příběhu mluvit česky, protože se obávám, že většina z vás asi islandsky neumí ). Umí výborně střílet z luku, jezdit a bojovat dýkou, číst stopy a zná na co je dobrá která bylinka. Velmi rychle běhá, obratně skáče - prostě snadno přežije v přírodě  (ono když v té přírodě žijete devět let a máte dvě možnosti - umřít nebo jen tak tak přežít, tak se leccos přiučíte )

Rosamund - kůň Ann. Je to klisna mustanga, jsou jí tři roky a je hnědo-bíle flekatá. Ann jí nechává svobodu, takže když na ní nejezdí, je Rosamund se stádem. Ann jí také někdy říká Rose.

Hneta - Annina veverka. Je chytrá, má ostré zuby a miluje oříšky. Je černá a jsou jí tři roky. Hneta znamená islandsky oříšek.
Maya - Annina vlčice. Ann ji našla jako malé vlčátko a starala se o ni. Teď je Maya krásná mladá vlčice. Je jí rok a půl, je šedočerná a velmi rychlá. Ann si ji vycvičila tak, že jí občas nosí zakousnutá zvířata.

Přibudou ještě další postavy .

Tak čtěte a snad se to bude líbit

Koňské srdce 11. díl

2. května 2010 v 15:01 | Kikis |  Příběh - Koňské srdce
Domča tam stála jako opařená. Chytila jsem ji ra ruku a táhla jsem ji o několik metrů dál. "Domi, mám plán. Budeme se vydávat za příbuzné. Jsi moje sestřenice, jmenuješ se... Klára. Bětka je moje sestra a jmenuje se Sára, no a já se jmenuju Bára. A jak už jsem ti říkala: ve všem se mnou souhlas, ať budu říkat sebevětší kraviny," vysvětlila jsem. Měla jsem v plánu mu říct, že jsme sestry a že náš táta je policajt a že nás už určitě hledá. Vyděsí se a pustí ji. Určitě. "Pane?" zavolala jsem co nejpevněji. "Co je zas?" zeptal se hrubým hlasem ten chlap. "Jsme sestry. Tady Klára má z toho únosu epileptický záchvat," řekla jsem a Domča sebou sekla na zem a zmítala sebou. "No a co já s tim jako?" zeptal se chlap. "Nic. Pardon. Ale náš otec je policista a jestli se Sára a my domů nevrátíme včas, tak nás začne hledat," řekla jsem. "Tak na to ti neskočím, holčičko," řekl chlap. "A vůbec. Já vás tady přivážu, a jestli je váš fotr policajt, najde si vás tu," řekl a drsně se zasmál. Chytl do náruče Dominiku a zručně ji přivázal ke stromu. Když přivázal i mně, zachechtal se a odešel. "No bezva," řekla jsem. "To nám nevyšlo. Co teď?" zeptala se Domča. "Tady nás nikdo nenajde," řekla unaveným, chraptivým hlasem Bětka. "Bětuš!" vykřikla Domča, jako by si zrovna uvědomila, že tu s námi Bětka je. "Mám nápad," řekla jsem. Začala jsem se zmítat v provazech. Za nedlouho začaly trochu povolovat a po chvíli už jsem vyklouzla. "Mám tu nožík, tak nás odvaž," řekla Bětka. "V levé kapse," upřesnila. Přišla jsem k ní a uviděla jsem, že má na obličeji podlitiny, kruhy pod očima a na ruce dokonce krev. Vytáhla jsem její nožík a oběma jsem jim přeřezala pouta. "Jooo! Supeeer!" křičela Domča a všechny tři jsme se šťastně objaly. Potom jsme nasedly na koně a jely jsme domů. "Ten chlap ale utekl. A už nikdy nezjistíme, kam se poděl," řekla Domča nešťastně. "Ale máme jedna druhou, a to je to hlavní," řekla jsem vesele. Začalo se rozednívat a my jsme uviděly obrys našeho velkého statku. Už nezbývalo, než abychom jely každá domů, vykoupaly jsme se a jely na příjemnou ranní vyjížďku.

Aša

2. května 2010 v 12:08 | Kikis |  SR
Název ranče: Dream horses ranch
Jméno majitelky: Aša

REKLAMY

2. května 2010 v 11:55 | Kikís
Sice tu moc reklam není, ale preventivně sem dám článek, do jehož komentářů můžete sát koňské i nekoňské reklamy. NEPIŠTE JE, PROSÍM, DO ČLÁNKŮ, ZBYTEČNĚ JE TÍM RUŠÍTE!
Díky za pochopení
Kikis

SRka

2. května 2010 v 11:46 | Kikis |  Novinky
Takže, vrátila jsem se z chalupy a napíšu vám sem seznam SR (možná vám to k ničemu nebude, ale já v tom budu mít větší pořádek )

Takže zapsali se (moc chválím a věřte, že nějaká výhoda oproti těm co se nezapsali bude ), nebo si mě nechali v SR:

Ginny
Horseen
Naty
Misah
Koník
Wolf
Loty
Hříbě
+ nové SR Aša

Nenechali si mě v SR:

Lucka***
Carrie22
Everlinet

Díky všem, kteří si mě v SR nechali